Jak vzniká včelí vosk

včelí vosk je dalším důležitým produktem včelstev. Používají ho jako stavební hmotu, z které staví téměř vše. Včelaři se však naučili včelí vosk také zpracovávat, a tak ho dnes můžeme znát především z voskových svíček.

Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na tzv. voskových zrcátkách na spodní straně 3.-6. článku (tergit) zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. Ikdyž se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.

Hmotnost jedné šupinky 0,5mm silné se pohybuje v rozmezí 0,8 - 2mg. Energetická (metabolická) náročnost u produkce vosku je vysoká. Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10kg medu a kolem 50g pylu.

Zpracování

Včela šupinku podle potřeby sbírá kartáčkem třetího páru noh a zpracovává kusadly. Vzniká bílá tvarohovitá hmota. Působením slin se stává vláčnou za předpokladu, že teplota prostředí je 33 °C až 36 °C.

Nové voskové dílo včely zakládají tím způsobem, že se zavěsí na strop obývané dutiny a zaklesnuté nožkami jedna do druhé vytvoří jakýsi živý závěs. V této poloze kolektivně zpracovávají produkovaný vosk a společně hnětou stěnu díla.

(V úlech budují včely dílo na předem lisovaných voskových mezistěnách. Mezistěny podle potřeby a v požadované velikosti vkládá do úlu včelař).

Nové voskové dílo má bíložlutou barvu. Včelařská odborná terminologie ho označuje termínem "panenská souš". Každá vylíhlá včela zanechá v buňce "košilku" - dílo díky tomu mění barvu a postupem času tmavne přes odstín propečené žemle až k tmavohnědé. Několikaleté plásty jsou zčernalé.

Využití

    Význam pro včely

Včelí dílo, což jsou ploché desky opatřené z obou stran hustou sítí šestibokých buněk, je včelstvem využito:

• k uskladnění zásob medu a pylu,

• k vývoji včelího plodu – ranná vývojová stádia nových jedinců (vajíčko, larva, kukla)

• prázdné dílo (souše) v okrajových partiích úlu resp. v dutině stromu slouží jako tepelná izolace

    Význam pro lidi

Zmínky o strdím oplývajících českých zemích je z 10. století. Vosk je uveden v tzv. refestettském celním tarifu jako zboží vyvážené z Čech. Zejména za panování císaře Karla IV. byl vosk součástí daňových odvodů jako důležitá surovina pro výrobu voskovic – luxusního zboží středověku. Dnes můžeme včelí vosk najít v mnoha výrobcích, které denně používáme.

• farmaceutický průmysl – v potahové látce tablet, snižuje rychlost rozpouštění léčiva a prodlužuje jeho účinnost
• medicína – součástí sterilní směsi (Horsleyho vosk) tmelící látky při operacích lebeční kosti
• kovoprůmysl – konzervace především zbrojních systémů
• kovolijectví, šperkařství – výroba kovoliteckých forem technologií „na ztracený vosk“
• lehký průmysl – impregnace dřeva, leštění obuvi, specielní nátěrové hmoty
• restaurátorství – součást dobových technologií při restaurování historických předmětů.
• potravinářství - je uváděn pod značkou E901 (například lesklý povrch lentilky)

Složení

Vosk obsahuje až 284 různých složek. Ne všechny byly identifikovány, ale asi 111 z nich jsou látky těkavé. Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější monoestery a diestery nasycených a nenasycených uhlovodíků, volných mastných kyselin a hydroxypolyesterů.

Hlavními složkami jsou alkylestery mastných kyselin (zejména myricylester kyseliny palmitové), hlavní kyselinou je kyselina cerotová a neocerotová, hlavními alkoholy jsou myricylalkohol a cerylalkohol.