Jaký včelí úl vybrat?

Kdo začíná včelařit, měl by si vybrat v jakém úlu bude včely chovat. V podstatě se dá říci, že v každém úlu se dá včelařit téměř všude. A ono to opravdu jde, ale spotřeba cukru na zimu se v nezateplených úlech, ve vyšších nadmořských výškách, rapidně zvyšuje a medu včely také mnoho nepřinesou. Vybrat správný typ úlu, hned na začátku, je velmi důležité, protože pozdější přechod z jedné rámkové míry na druhou je velmi zdlouhavý, pracný a finančně náročný proces.

V dnešní době nemá cenu doporučovat jiný úl než nástavkový i když některé starší úly mají vynikající vlastnosti. Na obhospodařování je ale každopádně lepší nástavek.

Na včelnici musí být úl velmi dobře uteplen a pokud možno z co nejméně nasákavého materiálu. V dobře utepleném včelíně není uteplení až tak podstatné.

Pohodlně včelařit bez moderního úlu by asi moc dobře nešlo. I když mnozí především starší včelaři nedají na své úly dopustit, mnohdy jsou už zastaralé a práce v nich je podstatně ztížena. Včelám sice staré typy úlů nevadí, ale jistě jim vadí špatný a zdlouhavý přístup při práci v takovémto úlu. Proto všem doporučujeme zvolit moderní nástavkový úl.

Práce v nástavkovém úle je jednoduchá, získáte snadný přístup ze shora, manipulace s nástavky a rámky je také velmi jednoduchá. Nástavkový úl má jednoduchou konstrukci a snadnější výrobu.

Materiál pro nástavkové úly

Nejrozšířenějším materiálem pro výrobu úlů je samozřejmě dřevo. Sice úly mohou být vyrobeny i z jiných materiálů například z tvrzeného polystyrénu a plastu. Polystyrén a plast však není příliš vhodný ani ekologický materiál, polystyrenové úly jsou neprodyšné, mají malou životnost, snadno se poškodí ať už mechanicky, či živočichy, nebo teplem.

Tloušťka stěny úlu

Stěny úlu může být široká a uvnitř doplněná o izolační materiál, pak je úl zateplený. Nebo může být úzká, pouze ze dřeva, pak jde o úl tenkostěnný. Zateplené úly lépe drží teplo v zimě a izolují horko v létě.

Oddělení plodiště a medníku

Prvním způsobem jak oddělit medník a plodiště je mateří mřížka. Včely je však berou jako rušivý faktor a nesmíte zapomenout na očko v medníku, kvůli trubcům.
Druhým způsobem je ztluštění mezistěn. Využíváme tak toho, že matka klade směrem vzhůru. Plodiště je dole a mezistěny určené ke ztluštění dáme do medníku tak, aby nám vznikla obyčejná včelí mezera. Do takto širokých buněk už matka nemusí klást, pokud je v plodišti pro kladení dostatek místa. Pokud není, tak včely prázdné a rozšířené buňky v medníku okoušou kusadly, aby se do nich dostala matka.

Rámky

U rámků má být nosní loučka silná 19 mm a 27 mm široká, zabráníte tak tvorbě spojovacích voskových můstků. Rozměr a počet rámků závisí na konstrukci nástavků  a typu úlu. Minimální počet v plodišti je 9 rámků, z toho 2 jsou krycí. Mezistěny se do rámků musí vždy zatavovat tak, aby mezera (až 1 cm) vnikala nahoře, protože jedině tam ji včely dostaví. Postupem času vzniklo mnoho druhů a velikostí rámků. Bylo to dáno názory jednotlivých včelařů a v neposlední řadě i různými snůškovými podmínkami. Některé rámkové míry se osvědčily, jiné zanikly.

Čeští včelaři využívají zatím nejvíce rámkovou míru 39 x 24. Ze zahraničních rámků, které našly použití po aplikaci metody nástavkových úlů, je možno jmenovat Dadant (43,5 x 30 cm) a Langstroth (44,8 x 32,2 cm).

Vysoké dno

Dříve se u nástavkových úlů vysoké dno tolik nevyužívalo. V dnešní době ale stoupá jeho důležitost, vejde se tam totiž vyjímatelná podložka, která je mírně zešikmená směrem k česnu. Ta pak zajišťuje lepší odnos odpadu, který včely na podložku nastřádají v noci, při práci v úle. Zasíťované dno pak zajišťuje, sledování stavu roztočů. Výhodou je i prostor pro přilétající a odlétající létavky. Nabízí i možnost krmení spodem, sběr pylu v pylochytu a také léčení. Výška takovéhoto podmetu je okolo 10 cm.

Včelí výkluz

Včelí výkluz je jednoduchá pomůcka pro rychlé opuštění včel z medníku při odebírání pláství k vytočení. Takovýto výkluz je složený z tunelů, které se zužují, a proto zajišťují to, že nám včely opustí medník do plodiště, ale zpět se už nevrátí. Výkluz je obvykle z plastické hmoty, je opatřen přepážkou ze dřeva, která se vkládá mezi medník. Práce s ometáním a odháněním včel nám tak odpadne.

Mohou nastat i některé komplikace a včely se nedostanou do plodiště. Příčin je několik, např.: v medníku je v některých plástech plod, včely se proto nebudou stahovat do plodiště, v medníku je matka a včely se drží při ní, rám medzidna je příliš nízký a včely v medníku se necítí osiřelé.

Víko

Při použití moderního víka na nástavkový úl se nemusíme starat o různé fólie a uteplivky. Fólie nám zajišťuje srážení vody v úle vzniklých při odparu vody z medu a při dýchání včel. Včely pak mají jednoduchý přístup k vodě přímo v úle. Uteplivka je důležitá na zateplení víka.

Mezidno

Mezidno rozděluje včelstvo, např. při chovu matek a tvorbě oddělků. Je to přepážka, která se umístí do prostoru mezi nástavky, úl si tak rozdělíme na dva a můžeme tak lépe pracovat i s menším včelstvem.

Očka

Očka umístěná v nástavcích napomáhají odvádět vodu a přivádět kyslík. Během sezóny tyto očka otevíráme celé, aby jimi mohly prolétnout včely pro usnadnění příletu do nástavku. V případě, že tyto otvory včelám vadí, tak si je zatmelí propolisem.

Krmení

Začít krmit bychom měli do tří dnů od vytočení. Po odstranění nástavků na zimování a přeložení nástavků se zásobami pylu začínáme podávat roztok krmící svěs. Když podáme málo cukru, tak včely vymřou hladem. Když zase naopak včelám dáme hodně cukru, tak nám následně může ovlivnit kvalitu medu v dalším období. Vytáčet a tedy i krmit musíme začít ihned, po poslední snůšce.

Oddělky

Oddělky jsou způsob, jak si vytvořit další včelstvo a rozšiřovat je bez rojení. jde o oddělení dělnic do prázdného úlu. Převěšujeme obvykle 3 rámky s mladuškami se zavíčkovaným plodem. Nástavek, který má 3 rámky s mladuškami a zavíčkovaným plodem doplníme o rámky se zásobami medu a pylu. Oddělku pak ještě můžeme přidat medocukrové těsto. Nutností je voda, která je nastříknutá do prázdných buněk. Protože mladušky ještě nevylétávají ven, nemohli by si vodu donést. Pokud do oddělku umístíme starší včely létavky, tak nám vylétnou do jejich stávajícího úlu. Po jednom dnu osiření těchto dělnic pak přidáme matku v přidávací klícce opatřené medocukrovým těstem.

Přeleták

Přeleták nám slouží k zamezení rojení. Když má včelstvo rojovou náladu, což se pozná, že jsou zde zakladeny mateří misky, tak uděláme toto opatření proti rojení. Na místo tohoto včelstva umístíme včelstvo slabé, kde zaletí létavky a nakonec se zde i zabydlí. Rojová nálada pomine a slabé včelstvo se rychle posílí.

Mezioddělek

Mezioddělek vytvoříme rozdělením silného včelstva. Tomuto včelstvu pak vezmeme celý nástavek s plodem. Následně musíme přidat matku či matečník. Mezioddělky následně můžeme spojit z důvodu výměny matky.

Pylochyt

Pylochyt slouží k získávání pylu a je umístěn před úl, nebo do dna. Obsahuje mřížku, která včelám odebírá část rouskovaného pylu. Pyl se musí odebírat denně, jinak by zplesnivěl.

Příčná (teplá) stavba

V tomto případě jsou rámky umístěny rovnoběžně s čelní stěnou úlu, ve které je česno. Jednotlivé rámky se musí při jednoduchém provedení vytahovat jeden po druhém kleštěmi. Ještě těžší, nepohodlnější a časově náročnější je potom vracení rámků. Nezřídka se při takovém větším zásahu ztratí matka nebo se rozmáčkne na stěně úlu. Určité ulehčení práce přinesla konstrukce vysouvacího zařízení. Rámky jsou v tomto případě zavěšeny na kovových kolejničkách a celé dílo se vysune do zezadu přivěšené bedny. S rámky se potom manipuluje shora. Takové zařízení ale vyžaduje určitou údržbu, přestane být funkční například, jestliže včely zastaví mezeru mezi horními loučkami rámků a stropem úlu.

Podélná (studená) stavba

Při tomto provedení stojí rámky kolmo na česnovou stěnu. Rámky zde mohou být vytahovány jednotlivě nezávisle na sobě. Protože však mezera mezi jednotlivými plásty je 10 mm, vytáhneme první postranní plást z úlu, další potom pootočíme, jako bychom listovali v knize a posuneme stranou. Podle toho si tento úl vysloužil pojmenování "listovák". Proti systému úlů přístupných zadem s příčným uspořádáním plástů bez vysouvacího zařízení znamenal tento typ zřetelný pokrok; brzy se ale ukázalo, že při zatmelení, zastavění a při poměrně značné délce rámku (až 37cm) není vytahování rámků tak jednoduché, jak se zpočátku předpokládalo. Hodně se přitom mačkaly včely. Kromě toho včelařův dech dráždil včely v uličkách mezi plásty, neboť manipulace se včelstvy se odehrávala ve výši očí.