Rojení včelstva

Rojení je přirozená vlastnost hmyzu tvořící trvalá společenstva. Kromě včel se rojí například i mravenci a termiti. Při rojení se včelstvo rozdělí na dvě části a v každé z nich jsou zastoupeny včely dělnice, létavky i mladušky, trubci a s rojem vyletuje i matka. Včelí roj si s sebou odnese i část zásob, aby přežil než se usadí a začne shánět novou potravu. Nevýhodou je, že část včelstva, která zůstane v úlu je oslabená a už nedokáže využít snůšku tak, jak by mohlo, proto je rojení  v moderním včelařství nežádoucí. Včelař se rojení snaží předcházet zásahy do včelstva a šlechtěním málo rojivých kmenů včel.
 

Příčiny rojení včel:

Příčin rojení je několik, například: přehřátí včelstva, nedostatek prostoru, genetika atd. Nejdůležitější je však nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem. Když je otevřený plod zavíčkován a matka nemá volné buňky do kterých by kladla, mladušky nemají co krmit a začnou samy polykat krmnou kašičku. Tím jim zduří vaječníky a vzniknou z nich tzv. anatomické trubčice, které vajíčka nekladou, ale mění se jejich chování, tak že se méně starají o matku a zakládají misky - zárodky matečníků. Matka misky zaklade a včely je vystavějí v matečníky. O matku se starají již tak málo, že ta přestane klást, je mnohem lehčí, stává se letuschopnou a stahuje se blíže k česnu úlu, kde čeká na podnět k vylétnutí.

Jakmile je zavíčkován první matečník včelstvo je připraveno k rojení, které probíhá za pěkného a teplého počasí. Jakmile se včely začnou rojit tak stará matka vylétne a protože je ještě špatný letec, tak se nejprve usadí někde v blízkosti úlu.. Včely se k ní srotí a vytvoří rojový hrozen. Ten na místě vydrží několik hodin, leckdy i den či dva.

Včely pátračky mezitím hledají novou dutinu pro hnízdění. Včely si dokážou vzájemně sdělit jak která dutina vypadá, jak je daleko a vyberou pak tu nejlepší, kam se následně celý roj přemístí a kde se usadí.

Při rojení včely obvykle nebodají, protože mají plné medné váčky a protože nemají hnízdo, které by bránily.