Včlařské
potřeby

Včelařské potřeby

Včelařské prodejny:
PRAHA
ROVENSKO p. Tr.

Adresa sídla:
JaHan s.r.o. Praha 4, Jaurisova 515/4, PSČ 140 00 IČO: 24816191, DIČ: CZ24816191

Email:
objednavky@vceliobchod.cz

Telefon:
+420 724 937 999

×
 x 

Košík je prázdný

Přihlášení

AKCE

Limitovaná akce na přířezy a mezistěny. Přířez za 10 Kč/ks a mezistěna za 22 Kč/ks.
Přířezy 39x24 rovné. Mezistěny 39x24 SK.
 

Rychlý kontakt

Informace o objednávkách.

objednavky@vceliobchod.cz

Tel.: 724 937 999

Včelařská sezóna je ve svém vrcholu. Prosíme tímto o shovívavost s expedicí vašich zásilek, na které usilovně pracujeme. Omlouváme se tímto, za možné nedostatky k komunikaci. VÍCE ZDE.

Partneři

VČELIN - VČELařská INzerce
Včelařská inzerce
Informace o Včelařství
Včelařské potřeby a prodejna
Včelařská inzerce
Eshop zemědělské potřeby

Novinky a aktuality

Pomalu se nám blíží konec roku a  Vánoční svátky. Připravte se na další včelařský rok. Máme pro vás nový vzhled eshopu a možnost objednávat i bez registrace.Využijte skladové dostupnosti medometů, přířezů a mezistěn. Nakupte na dotace včas a v pohodní vašeho domova.

Nástavkové úly a včelaření -FAQ

Nástavkové úly

Není jedno jaký použijete úl a nejen z hlediska výtěžnosti medu, pokud použijete (zadovák, ležan či nástavkový úl), rozdíl je především v pracnosti obsluhy. Nástavkový úl je nejjednodušší a pro výrobu lacinější. Doporučujeme tedy používat uteplené, palubkové, nástavkové úly 39 x 24. Které najdete v našem eshopu....

 

Typy nástavkových úlů

Existuje mnoho typů nástavkových úlů, u nás je zatím nejpoužívanější r.m. 39 x 24. Nástavkové úly 39 x24 zatím v ČR vítězí, ale nástavkový úl Langstroth, který je v Evropě  i ve světě nejpoužívanější, mu pomalu již šlape na paty. V ČR je zatím nejpoužívanější rámková míra 39 x 24, proto jsou nástavkové, uteplené, palubkové úly z našeho eshopu, jasnou volbou.

 

Medníkový prostor z nízkých nástavků

Nízké nástavky, které měl původně jen úl typu Dadantův, se v dnešní době používají skoro u všech úlových systémů. Hlavní výhody jsou nízká hmotnost nástavků s medem, dobře zavíčkovaný med, možnost získávání druhových medů, možnost nástavkového včelaření pro ženy a lidi v pokročilejším věku. Větší počet rámků  sice vyžaduje radiální medomet, ale máte zas možnost nedrátkování rámků. Doporučujeme však používání klasických nástavků 39 x 24. Případně polonástavky.

 

Co určuje cenu úlu

Cenu úlu určuje především jednoduchost konstrukce a ceny materiálu. Důležitý je i způsob výroby, protože existuje mnoho rámkových měr, což stěžuje možnost velkosériové výroby.

 

Kolik dát rámků do nástavku

Plodištní nástavek by měl mít teoreticky minimálně 9 plástů, jelikož maximálně zjišťované plodové hnízdo má průměr 30 cm. Průměr 30 cm vyžaduje vyžaduje 7 plástů pro plod + 2 krycí, tedy minimálně 9 plástů. Nástavky 39 x 24 jenž prodáváme v eshopu jsou na 11 rámků.

 

Včelí mezera

Včelí mezera je odstup rámků od vnějších stěn úlu a mezi sebou, kterou včely nezastavují, činí 8+-2 mm. Její objevení se přisuzuje Lorenzo Langstrothovi. Tato mezera musí být dodržena při konstrukci nástavků, rámků a úlů.

 

Stavební uzávěra

Stavební uzávěra je dřevěná mřížka z latěk umístěná pod rámky na vysokém dně. Uzávěra zamezuje příčnému stavění divočiny na spodních loučkách rámků. Bez odstranění se tak stává rámek, resp. nástavek, s touto divočinou nepohyblivý. Někteří včelaři ji nepoužívají a získávají zde vosk, který musí být po sezóně mechanicky odstraněn.

 

Mateří mřížka

Při špatném počasí během snůšky se včelstvo stahuje nahoru do úlu, kde je tepleji. Kde zaploduje plástové jádro rozšiřovacího nástavku pro med. Včelař má pak dojem, že včelstvo je zralé pro přidání nástavku, ale ve spodních nástavcích není většinou žádný plod. Je-li v úlu mřížka matka nemůže do vrchních nástavků přejít.

 

Vliv tepelné izolace stěny nástavku

Tepelné izolace nástavku zabraňuje proniknutí tepla nebo zimy ven i dovnitř. Dochází tak k zpomalení vyrovnávání teplotního rozdílu. Ukázalo se však, že čím je však delší a mrazivější zima o to vitálnější je pak včelstvo.

 

Historie nástavkových úlů v Evropě

První pohyblivé vrstvy úlů se objevili již v 17. století a skládali se ze 4 až 7 nástavků. První byly Francouzi Palteau a Carne du Blagny. Nástavek Palteaua, který byl příkladem velkého počtu dalších vynálezců úlů, měl půdorys asi 30 x 30 cm a byl 8 cm vysoký. Nástavek německého faráře Christa, Jánschy a našeho Jániše měl podobný půdorys. Christovy nástavky byly 11 cm vysoké a Jánišovy 15 cm. Všechny měly pevnou, nerozběrnou stavbu a  pří oddělování nástavků se proříznly drátem nebo strunou. Nástavky s rozběrným dílem s rámky se k nám dostaly až mnohem později (Langstroth 1853) s úly tzv. Amerikány.

 

Maximum populace a plodování

Maximum plodování je maximální množství plodu  a zpravidla se dosahuje v týdnu kolem 21. 6. tedy letního slunovratu. Letní populační maximum včelstva, se potom dosahuje asi za 2 až 3 týdny. Optimální sběrací motivace včelstva je pak v období 4 týdnů před dosažením maxima populace. Maximum populace pak připravuje zimní generaci včel a má vliv na zazimovanou sílu včelstva.

 

Krmení v nástavkových úlech

Včelstva je potřeba nakrmit ihned po vytočení medu a to v množství 23 +- kg. Začátek krmení max. do 3 dnů. a zakrmí se dávkami 3 až 12 kg najednou. Použijeme-li uschovaných pylových plástů z jarních přebytků. Nedojde ke stresu a využijeme ještě letních včel. Zimní včely se budou moci zdárně vyvíjet bez omezení jako u člověkem neovlivněného včelstva.

 

Zimní spotřeba u silného včelstva

Celkovou zimní spotřebu za období od nakrmení do nové snůšky koncem dubna nebo až v květnu, je nutno rozdělit na dva úseky. Včelstvo v bezplodém stavu, t. j. asi říjen až ledem a ten zbytek, kdy včelstvo ještě nebo už ploduje. Část dodaných zásob, kolem 4 kg, může včelstvo proplodovat ještě v červenci až říjnu. Spotřeba neplodujícího včelstva je malá, max. 7 kg u silného včelstva. Do konce zimy (21. 3.) konkrétně 8 - 12 kg, po teplém únoru více. Spotřeba v časném jaru je odvislá od počasí a stanoviště a může být vyšší než předešlá zimní spotřeba (Liebig 93). 23 kg zásob nutno tedy pokládat u kraňky za průměrné nakrmení vyhovující praxi.

 

Zmlazování včelstva

Rojení je přirozený zmlazovací a ozdravovací způsob, spojený s výměnou matky a voskového díla. Včelaři rojení omezují, protože snižuje výtěžek medu. Je možné ale udělat oddělek a zpětně spojit v červenci až září, případně až na jaře. Kvantita mateří látky (feromonu) vylučované matkou určuje stáří včelstva a produkce feromonu stimuluje aktivitu včelstva.  Ve včelstvu by neměly být matky starší 2 let.

 

Využití jarní a letní snůšky

Po dosažení maxima populace ztrácí včelstvo svůj optimální sběrací pud. U silných, přezimovaných včelstev tedy 2,5  až 3 kg dochází k vývojovému maximu před letní snůškou. Proto na konci jarní snůšky tvoříme oddělky plodu a včel, jde zároveň i o protirojové opatření. Dojde pak k doplnění plodu a vývojové maximum se posune o 3 až 4 týdny, čímž se sběrací motivace udrží do letní snůšky.

 

Odlišnosti zimních včel od letních

Letní včely žijí většinou 3 až 5 týdnů, proto by bez neustálé produkce plodu včelstvo rychle vymřelo. Zimní včely žijí však 6 měsíců i déle. Předpoklady pro silné zimní včelstvo vznikají mezi červencem a srpnem, kdy nastává plodování k výměně krátkověkých včel. Tuto proměnu ovlivňují mimo počasí zejména i genetické vlivy a žádné podněcování ji nemůže změnit. Síla včelstva se tvoří v dubnu až červnu, v srpnu a září je již pozdě a zbývá jen spojování.

 

Silná nástavková včelstva k přezimování

Včelstvo se rozvíjí podle geneticky dané populační křivky a maximum plodu má, v naší oblasti, kolem letního slunovratu, t. j. 21. 6. V tom je také klíč k silným zimním včelstvům neboť přibližně polovina této síly jde do zimy. Včelstvo, které nevytvoří velké maximum nutno posílit oddělkem se současnou výměnou matky.

 

Zvýšení počtu zimních včel

Pro zvýšení počtu je nutné použít takzvané mezioddělky, vytvořené v měsíci květnu až červnu k prevenci rojení a prodloužení sběrací motivace u silných včelstev., vytvoří k přezimování zhruba 6 až 10 tisíc zimních, dlouhověkých včel s mladou matkou. Provedeme-li spojení oddělku při krmení, zvětšíme tím počet zimních včel produkčního včelstva a zároveň včelstvo zmladíme matkou nulového stáří. Tento způsob šetří část zásob, které jsou potřeba pro přezimování oddělku.

 

Velikost plodového hnízda

Maximální velikost plodového hnízda, tedy množství zakladených buněk, záleží na výkonnosti kladení matky v měsících květnu až červenci. Maximálne dosáhnou kraňské matky, za dobrých podmínek, výkonů až 3.000 vajíček za den. To je za 21 dní 63.000 buněk, které jsou potřeba než se prvé zakladené buňky opět uvolní. Dle výpočtů je to u míry 39 x 24 cm - 11,4 plástů, 42 x 27,5 cm - 9,2 plástů, 42 x 17 cm - 15,4 plástů. Zbytek plochy v plodišti činí pak velké nebo malé zásoby, které včelař nevytáčí. Obvykle však matky kladou max. 2.000 vajíček za den.

 

Populační křivka vývoje včelstva

Populační křivka má 4 úseky. 2 rozvojové, prvý do rozkvětu třešně a druhý do letního slunovratu, kdy včelstvo dosahuje maximum plodování a 2 sestupné, rozdělené datem cca15. srpna, kdy včelstvo nejprve pozvolna a potom strmě přestává plodovat. V prvé, stresově náchylné, rozvojové fázi a druhé sestupné fázi včelstva vyžadují klid. Maximum včelařovy manipulace je zejména ve druhé, strmé rozvojové fázi, kdy včelstva vyžadují prostor a příliv zásob, které má také podstatný vliv na zazimovanou sílu včelstva. V prvé sestupné fázi dochází postupně k výměně letních včel za dlouhověké, zimní. K tomu potřebují mít včelstva pouze zásoby a také prostor.

 

Snůškové zóny

Evropský včelař se musí vyrovnat převážně s dvěma snůškovými zónami, t. j. časně jarní snůškovou zónou do 600 m/moř. a letní snůškovou zónou nad 600 m/mořem. Pozdní snůšková zóna, to je především jedle a vřesoviště se obvykle nevyužívá. problém je že nejde mít stejná snůšková včelstva pro všechny snůškové oblasti. Kraňské včelstvo po dosažení populačního maxima rychle ztrácí svoji sběrací schopnost. Přemísťování včelstev do jiné zóny je vždy pro včelstvo stresové. Vývoj včelstva v letní snůškové zóně je vždy klidnější než v časně jarní. Teplotní rozdíly 2 až 3 °C zde hrají velkou roli. V časně jarní zóně jsme v některých létech překvapeni explozivním vývojem a zásah před plodovým maximem přichází někdy příliš pozdě.

 

Spotřeba pylu na včelstvo

Spotřeba pylu, resp. bílkovin, je udávána mnohdy velmi rozdílně. Při průměrném obsahu bílkoviny v pylu 20%, odpovídá to 140 mg pylu. Záleží tedy na obsahu bílkoviny a procentuálním využití pylu. Z plodových křivek kontrolních včelstev u nástavkových včelstev je průměrná roční výchova asi 200.000 včel na včelstvo na rok. Roční spotřebu pylu u včelstva je tak odhadl na 30 - 40 kg.

 

Získání pylových plástů

Dostatek nebo spíše přebytek prostoru při jarním rozvoji, umožňuje včelstvu v měsíci květnu shromažďovat velké množství pylu. V tomto měsíci nevadí, když mu jej odebereme, protože si přinese nový. Tyto tzv. pylové desky zakonzervujeme překrytím zavíčkovanými cukrovými zásobami v k tomu určených včelstvech nebo poprášením pudrovým cukrem a uložením v suchu. Jsou pak cenným materiálem do zimních zásob jednotlivých včelstev, neboť pylu není nikdy dost. V nástavkových úlech získáváme pylové plásty podložením nástavku (nejlépe nízkého) se soušemi pod včelstvo. Na tento nástavek se položí mřížka. Včelstvo musí však létat převážně spodním česnem.

 

Uspořádání včelstva před krmením

Výchova včel potřebuje mimo glycidových zásob také bílkoviny. Část jich je uložena v tukových tělíscích zimních včel. Pro větší jarní rozvoj je však potřeba pyl. Přírodní včelstvo jej mělo v zásobách v podobě překrytých věnců medem a když postupovalo vzhůru za zásobami, tak jej tam vždy nacházelo. Přebytky pylu zejména v měsíci květnu, pokud má včelstvo dostatek prostoru, ukládá vedle a pod plodové hnízdo a nikdy je nepřemísťuje. Proto před zakrmením na zimu je musíme přemístit nahoru, do budoucích zimních zásob, kde je včelstvo v předjaří nalezne. Pak ihned krmíme většími dávkami. K zimování použijeme také pylové plásty získané při vytáčení nebo získané a uložené z jarních přebytků.

 

Jarní vývoj plodu

Jakmile teploty v zimě na počátku února vystoupí na asi +6 °C, započne matka klást. Počáteční výkon kladení je nepatrný, ale přesto stoupá až k vysokému výkonu v měsíci květnu, kdy matka klade až přes 2.000 vajíček za den. Do květu jívy dochází k většímu odchodu zimních včel, takže včelstvo slábne. Vyrovnání zazimované síly včelstva nastává asi v květu třešní a síla stoupá dále až asi do konce června, kdy dosahuje maxima populace. Vlivy, které ovlivňují plodování jsou vnitřní: přezimovaná síla, zdravotní stav, genetické vlohy a zásoby pylu v úle. Vnější: teplotní maxima a nabídka snůšky.

 

Odběru plástů s medem

Po odebrání medníkových nástavků je potřeba zbavit plástve včel. Nejčastěji sklepáním a ometením včel z medných plástů, buď přes smyk do rojáčku nebo speciálním smykem přímo zpět do česen úlů. Nebo použitím včelího výkluzu, lépe dvou ve specielním mezidně s otvory pro výkluzy. Tento zásah vyžaduje 2 návštěvy na včelnici. 1. den vkládání výkluzů, 2. den odebrání nástavků. Nedostatkem je, že medové plásty mohou vychladnout a nebezpečí ucpání výkluzů trubci.
Můžete použít techniku vyfukování včel z nástavku, nějakým vyfukovačem. To je vhodné pro velké provozy a nízké medníkové nástavky. Odstraňování včel z plástů v nástavku repelenty, často používané v zámoří, kupř. benzaldehydem, bylo zcela zamítnuto. Dochází zde k nebezpečí, že nezavíčkovaný med tento pach převezme. Dnes vyžadovaná kvalita medu to nedovoluje.

 

Volba stanoviště

Úspěch ve včelařství také na volbě stanoviště. Člověk při osvojování si chovu včel překládal včelstva z přírodních stanovišť, většinou lesů, do blízkosti svého bydliště. O výnosech medu rozhoduje také zdroj snůšky a určuje jeho výrobní cenu a náš zisk. Komerční včelař, na rozdíl od toho hobby, musí včelstva umístit k nejlepším zdrojům snůšky. Včelař musí vlastní kalkulací a zkušeností rozhodnout zda kočovat nebo dojíždět k malým skupinám rozmístěných úlů ve snůškové krajině. Dolet ke snůšce by měl být max. 1 km, lépe méně. Přitom nesmíme zapomenout, že k rozvoji včelstva je zapotřebí také pyl. Předpokladem je slunná, před větry chráněná jakož i klidná poloha, přírodní nabídka vody, možnost příjezdu dopravním prostředkem. Čím mnohostrannější je v doletu nabídka nektaru a pylu po celý rok o to lépe se budou včelstva rozvíjet.

 

Hledání matky

Při moderním produkčním včelaření v nástavkových úlech vás matka příliš nezajímá. Stačí pohled na stav plodu, nahlédnutím do nástavku nebo povytažením středních plástů, od předjaří až do květu třešní. Později stačí jen pohled na česno při sběru pylu. Nedostatky se řeší přidáním přezimovaných oddělků a později již nových oddělků s mladou matkou. Ani tehdy není nutné matku hledat. Pouze po slunovratu se to děje přes noviny. Stejný postup volíme i při nutném spojování včelstev. Včelstvo ví nejlépe, kterou matku si ponechat.

 

Přeleták v jednom úlu

Přeleták k zábraně rojení nebo výměně matky můžeme provést tak že, nástavek původního včelstva dáme stranou. Na původní dno dáme prázdný nástavek. Ze včelstva přemístíme doprostřed nástavku 2 zavíčkované plodové plásty bez včel a současně přidáme vyšlechtěný, zralý matečník, který musí být po stranách chráněn staniolem nebo plastickou hadičkou. Nemáme-li, postačí matečník z mateřského včelstva, který nemusí být chráněn. Na okraje přidáme 2 plásty s potravou, také bez včel a zbytek mezistěny. Na tento nástavek přijde mezidno s česnem, pokud nástavky nemají očka. V mateřském včelstvu se odstraní matečníky a nasadí se na mezidno. Létavky přelétnou do nástavku na dně, včelstvo ztratí rojovou náladu a matka zvedne kapacitu kladení. Když mladá matka dole zaklade nejméně 4 plásty, může dojít ke zpětnému spojení. Přeletáky provádíme při letové činnosti a ne pozdě navečer.

 

Nemělo by se

Nemělo by se zbytečně zasahovat do včelstva, protože každý zásah způsobí ve včelstvu novou podněcující situaci, která se může projevit jak pozitivně, tak i negativně.

Při nástavkové metodě by se ale nemělo: Oddělovat plod od matky a zásoby od plodového hnízda (min. 6 kg). V bezsnůškovém období mít nad plodem prázdné plásty. Oddělovat od sebe části plodového hnízda - n, čímž vzniká nebezpečí zejména při záměně vyšších nástavků. Vkládat nástavky s mezistěnami mimo snůšku. Po skončení letní snůšky ponechávat panenské plásty v plodišti, jelikož jsou překážkou a matka je již nezaklade. V červenci a později odebírat včelstvu plodové plásty, protože v tu dobu jsou pro včelstvo to nejcennější.

 

Získání plástového pylu

Plástový pyl je pro člověka dobře stravitelný. Obsahuje cenné látky (esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály a stopové prvky), proto je pyl dobrým prostředkem k posílení obranných látek v těle a k předcházení nemocím. Pyl může regulovat činnost střev, zvýšit chuť k jídlu, podporovat růst, zvýšit prokrvení, vysokým podílem vitamínu A zlepšit zrak a přináší úlevy při onemocnění prostaty. Získávání pylu pomocí nějakých vypichovátek je velmi náročné na čas a proto vhodné jen pro malá množství. Nejlepší je získávat tento pyl v podstavených nástavcích pod mřížkou na panenských plástech. Po odebrání pylových desek se zkrátí přečnívající buňky a špachtlí se seškrábe pyl až na mezistěnu.

 

Získání propolisu

Propolis se užívá ve formě tinktur, mastí nebo prášku. Potlačuje různé bakterie. Důsledné antivirové působení je vzhledem k obsahu flavonidu Luteolin a Quercetin jakož i kyseliny kávové. Dále působí fungicidně (plísně). Používá se k ošetření různých infekčních nemocí a zápalů v rozsahu krku, jícnu, nosu, kloubů, v zažívacích a vyměšovacích orgánech jakož i při kožních onemocněních, špatně hojících se zraněních a vředech. Propolis se nesmí sbírat z částí úlu, které přišly do styku s chemickými léčivy rozpustnými v tucích, obsahující zejména fluvalináty, které s v propolisu hromadí. Propolis se seškrabuje z uvolněných nástavků a rámků. Čistý propolis se získává v tzv. propolisových mřížkách, které mohou být ze dřeva, kovu nebo plastických síťovin, velikost oka až 2 mm. Kovové nebo plastické mřížky se podchladí a vymnou přes hranu. Propolis chráníme před světlem a teplem.

 

Stres u včel

Stres je psychické přetížení, které škodí organizmu. Všechno co včelstvo nutí k nadměrné aktivitě mu způsobuje stres. Každé nadměrné jednání na újmu plodování škodí. Náhlé změny počasí jsou známé zátěžové situace. Vytáčení medu, převrstvování plodu, zavěšování mezistěn, použití léčiv a nedostatek potravy mohou rušit přirozený imunní systém. Trvající horké počasí, provázené bezsnůškovostí, stresuje včelstvo zvláště zle. Protože každý včelařův zásah více nebo méně stresuje včelstvo, pomáhá malá dávka potravy k rychlé normalizaci.

 

Rozdělení včelího roku

Populační křivka u kraňského včelstva má 2 rozvojové a 2 sestupné fáze. Maximum populace je u nás kolem letního slunovratu. Do květu třešní je prvá rozvojová a asi po 15. srpnu druhá sestupná. V obou těchto fázích je včelstvo silně náchylné ke stresům a vyžaduje maximální klid. Včelí rok začíná výměnou letní generace včel za zimní v měsíci červenci až říjnu. Přezimování včel probíhá říjen až únor. Časně jarní vývoj probíhá do dubna. Rojový čas je květen až červen. Medobraní a nakrmení, červenec až začátek srpna. Perioda plodování v našich zeměpisných šířkách trvá od února do listopadu, výjimečně dříve nebo déle.

 

Zimní úbytek včel

Průměrný denní úhyn včel během zimy je asi 30 včel za den. To je za zimu asi 3.000 včel ze včelstva, ale může to být i více. Včely v zimním hroznu začínají s novým plodováním většinou v únoru, když denní teploty jsou asi nad +6 °C. Někdy dříve v lednu, někdy později teprve v březnu. To záleží na počasí, na síle včelstva, zásobách pylu uvnitř hroznu a na zdraví včel. Plodující včelstvo spotřebuje více zásob a ztratí také více včel. Při plusových teplotách tyto včely odlétají a nevrací se. Tak se včelstvo zmenší o 1/5 až 1/3. Včelstvo roste teprve tehdy když počet líhnoucích se včel je vyšší než úbytek. K vyrovnání zazimované síly dochází teprve až kolem květu třešní.

 

Rojová nálada

Včelstva silně vyzimovaná, se dostávají také dříve do rojové nálady. Tu nejsnáze zjistíme tzv. kontrolou naklopením nástavku v měsících květen až červen. Nástavek ze zadní strany nadzvedneme, posuneme k sobě a ze spodu pomocí kouře prohlédneme. Jsou-li na spodních loučkách mateří misky, je to nezvratný důkaz počátku rojové nálady. Zde ještě může pomoci odčerpání. Jsou-li již misky zakladené a matečníky ve stavbě, může pomoci jedině radikální zásah k zamezení rojení.

 

Předcházení rojení

Cílem včelaře je umožnit včelstvu vytvoření velkého maxima bez rojení. Důležitý je dostatek prostoru ke kladení vajíček a stavba mezistěn. U předčasně silných včelstev pak odčerpávání plodu, včel a tvorba oddělků. Odběr plodových plástů můžeme provádět již v dubnu a tvořit tzv. sběrné oddělky po jednom plástu s plodem z každého včelstva. Zeslabení je také možno provést záměnou silných včelstev za slabé neb částečně záměnou jejich medníkových nástavků.

 

Zamezení vyrojení

U včelstva, které již staví matečníky odčerpávání nepomůže. Nejjistější metoda je odebrání matky, s kterou utvoříme oddělek. Ve včelstvu pak ponecháme pouze jeden matečník. Jiná metoda je vytvoření přeletáku. Včelstvo postavíme na jiné stanoviště a na původní dno a místo postavíme nový nástavek buď s oddělkem nebo jen s mezistěnami a 1 až 2 plodovými plásty s otevřeným plodem. Navrch se postaví nástavky s medem. Včely si pak z plodu vychovají novou matku. Původní včelstvo na novém stanovišti se odletem létavek radikálně zeslabí.

 

Vývoj včelstva v létě

Nevyrojené včelstvo dosahuje po letním slunovratu svoje populační maximum. Silná včelstva mohou mít na konci června 50.000 a více včel. Maximální plodové hnízdo v květnu až červnu může být 40.000 buněk plodu. Od poloviny července jsou ve vývoji již zimní včely. V polovině srpna mívají včelstva ještě asi v průměru 20.000 plodových buněk. Od poloviny srpna klesá  plodování a v říjnu mívají včelstva zřídka průměrně více než 5.000 buněk zimních včel s nejdelší životností.

 

Odebírání medu

Nejlepší doba na odebírání medu je dopoledne, protože eventuelně v předešlém dnu donesený nektar či medovice budou přes noc dostatečně zpracovány. Vytáčení medu se snažíme ukončit v čase slabé snůšky, aby se včely tolik nezajímaly o odebírané medné plásty. Během rojového a snůškového času je lépe provádět nutné zásahy naopak navečer, protože včelstvo se do rána uklidní a může opět vylétat za snůškou.

 

Obsah vody v medu

Obsah vody v medu včelstva může kolísat plást od plástu. V okrajových plástech je med vlhčí než ve středních plástech. V ztluštělých plástech je rovněž med vlhčí než v normálně silných plástech. Med ve vyšších nástavcích je vlhčí než v nástavcích nad plodem. Problémy s obsahem vody jsou zejména u květových medů, protože již nektar má zpravidla více vody než medovice. Květový med by měl být, když ne zcela, tak alespoň ze 2/3 zavíčkován. Med při trhnutí plástem nesmí vystříknout.

 

Podletní péče

V podletí má být vychováno maximální množství kvalitních, zimních včel. Silně napadená včelstva varroázou musí být přeléčena po vytočení medu. K tomu je volně k dostání Formidol a na veterinární předpis Gabon. Maximum zimních včel bude zaplodováno v srpnu. Množství záleží na letním maximu populace, stavu zásob, prostoru a větrání úlu. Toto maximum se tvoří v měsících dubnu až červnu.

 

Příprava včelstva na zimu

V září a od září se líhnoucí včely se vyvíjejí jako zimní včely. Pokud včelař ihned po vytočení nakrmil, tyto včely již nic nedělají a zakládají si svůj tukobílkovinný polštářek v zadečku, jako zásobník bílkovin pro předjarní tvorbu krmné kašičky pro plod. Musí sedět na bezbalastní cukrové potravě, nesmí pečovat o žádný plod, med (cukr) spalovat pouze pro topení. Důležité je množství a kvalita potravy dodaná včelstvům do poloviny srpna, výjimečně později. Minimální velikost včelstva pro zimování je 5.000 včel teda asi 0,5 kg, ale pro jarní snůšku to musí být nejméně 20.000 včel a více. Slabší včelstva je nutné posilovat před zazimováním oddělky nebo včelstva spojovat.

 

Spotřeba potravy na včelstvo

Spotřeba potravy na včelstvo je závislá na množství plodování. Pro plodující včelstvo je spotřeba pro létavku cca 5,86 g medu na 1.000 včel za 24 hodin a pro úlové včely kojičky 14,9 g na 1.000 včel za 24 hodin. Spotřeba na konci května pro nástavkové včelstvo síly asi 60.000 včel a asi 30.000 plodových buněk(1/3 létavek a 2/3 úlových včel) je asi 500-700 g medu a 200-400 g pylu za den. Průměrná roční spotřeba včelstva je asi 80 kg glycidů a 30-40 kg pylu. Pro 1 g medu je potřebné 0,854 g kyslíku. Přitom bude vyloučeno 0,48 g vody a 1,172 g kysličníku uhličitého.

 

Diagnostické podložky na mezidně

Pro odběr k diagnostice varroózy si můžeme vyrobit mezidno s odnímatelnou vrchní laťkou. Ta nám pak umožní vkládání a vyjímání podložky předem nebo zadem, podle toho jak mezidno na včelstvo položíme. Pokud takovéto dno nemáme, vkládáme a vyjímáme podložky nadzvednutím nástavku s přední strany.

 

Biovčelařství

Lidé dnes vyhledávají biopotraviny a tudíž i biomed. Člověk zavedl do způsobů včelaření mnoho praktik, které přírodní včelstvo neznalo. Mnoho těchto praktik způsobuje možnost výskytu škodlivých reziduí v potravině medu. Německé směrnice pro biomed vylučují z používání plastické hmoty (úly, rámky), recyklaci vosku (mezistěny), inseminaci a nepřirozené způsoby rozmnožování a chovu matek (oddělky a přelarvování). Chemoterapeutická léčiva jsou zakázána, proti varroóze pouze kyselina mravenčí, šťavelová nebo mléčná. Med označený kupř. BIOLAND je samozřejmě dražší. Přesto obsah reziduí v medu z obou způsobů včelaření je zatím stejný, pod hodnotou přípustnosti.

Něco o BIO a medu

Biovýrobky jsou vysoce kvalitní, čistě přírodní a přísně kontrolované produkty z ekologického zemědělství a jsou označeny chráněnou značkou BIO. Produkty ekologického zemědělství se symbolem BIO je pro spotřebitele zárukou, že při jejich výrobě nebylo použito umělých hnojiv, pesticidů, geneticky modifikovaných organismů ani jiných stimulátorů, hormonálních látek či jiných chemických látek uměle vylepšující barvu, vůni či chuť potravin.

Kvalitní med stejně jako ten "BIO" je bez reziduí, antibiotik, syntetických a chemických látek.

Ekologické zemědělství nabízí řešení řady problémů, ať už zdravotních, ekologických nebo sociálních. V systému ekologického zemědělství je zakázáno používat škodlivé chemikálie ani jiné nepřirozené postupy s negativním dopadem na lidské zdraví a na přírodu.

Zemědělci a výrobci, kteří chtějí uvádět na trh biopotraviny se musí řídit přísnými pravidly dle zákona č. 242/2000 Sb. O ekologickém zemědělství. Státní dozor nad prací Certifikačních orgánů vykonává Ministerstvo zemědělství ČR. Nejméně jednou za rok je každý ekologický podnik zkontrolován, zda dodržuje všechny závazné zákonné směrnice při výrobě a zpracování.

 

Rozehřívání medu

Při rozehřívání medu musíme být velice opatrní. Zkrystalizovaný med je možné zahřívat v otevřené sklenici ponořené do vodní lázně teplé nejvýše 45 °C. Při přehřátí medu (teplota nad 50 °C ) se ničí některé velmi hodnotné látky. Každý správně rozehřátý med časem opět zkrystalizuje. Jde o přirozená vlastnost. Medy silně přehřáté ( naprostá většina v obchodní síti) mají trvale narušenou krystalizaci, proto zůstávají tekuté, ale bohužel mají také zničeny nejhodnotnější látky. Obchodníci s medem takto upravují med záměrně, aby byl lépe prodejný. Zákazník pak nepozná, že se již jedná pouze o sladkou bezcennou hmotu.

 

Krystalizace medu

Kvalitní a správně ošetřený med krystalizuje vždy, jde o známku pravosti a kvality. Květový med krystalizuje zpravidla dříve než medovicový. Krystalizace květových medů je způsobena většinou vyšším obsahem glukózy, která má specifickou vlastnost vytvářet krystaly. Vyšší obsah glukózy a dextrinů způsobují u medovicového medu zachování tekutého stavu po delší dobu. Zkrystalizovaný produkt si zachovává všechny svoje vlastnosti a cenné látky.


TOP