Rentabilita registračního vážení včelstev
Každý včelař dnes pociťuje, vedle potěšení ze včelaření jako záliby, i ekonomický tlak na efektivitu svého konání. Na jedné straně rostou ceny vstupů (cukr, benzin, investice, pomůcky a vybavení), na druhé straně je však možnost ovlivnit výši výnosů včelstev využitím nových postupů, daných současnými technickými možnostmi. Zejména noví, ale I starší, včelaři kladou tento ekonomický pohled, včetně snahy o využití nových možností, do popředí stále častěji
Registrační vážení včelstev se v posledních letech prosazuje jako nová a
velmi efektivní metoda sledování stavu jednotlivých včelstev i jejich skupin.
Principem je přechod od příležitostného vážení úlů, nejčastěji mechanickou
úlovou váhou, k vážení prováděnému váhou registrační, tj. automaticky,
dlouhodobě, v pravidelných intervalech a se záznamem naměřených hodnot.
Získávány přitom nejsou pouze přírůstky nebo úbytky hmotnosti včelstva (či
hmotnost celého úlu), ale přímo velikost zásob (včetně včel), což je označováno
jako tzv. „čistá hmotnost'1. Formou grafů ze zaznamenaných dat lze pak názorně
sledovat přímo skutečný stav zásob ve včelstvu a kdykoli vzájemně porovnávat
čisté hmotnosti jednotlivých úlů. K dispozici je obvykle navíc i záznam okolní
teploty na stanovišti. Oproti příležitostnému vážení bez automatického záznamu
poskytuje registrační vážení nesrovnatelně vyšší informovanost (např. denní či
týdenní přínos i s odparem) a přehled o veškerých i nepředvídatelných
událostech, projevujících se ve změnách hmotnosti (vyrojení, loupež, úhyn,
apod.) včelstva na váze.
Co lze od registračního vážení očekávat z pohledu rentability a jaké vlivy může
vnést do včelařských postupů a zvyklostí? Přehled možností registračního vážení,
částečně již nastíněný v předchozích článcích o registračním vážení ve
Včelařství č. 10/2010
• bezpečná hmotnost zásob při podzimním krmení (stoupá křivka hmotnosti dle
dávek krmení, okamžitě se objeví stav vyloupení nebo přínos z lupu)
• hmotnost zásob vzniklých pozdní snůškou po zakrmení (bývá nebezpečné při
melecitóze, nutno překontrolovat nebo dodatečně vytočit)
• průběh zimování, plynulý průběh úbytku zásob (i vlivem eventuálních mimořádnos-tí,
jako přítomnost myši nebo jiná narušení, pokud se zjistí, postarat se o nápravu)
• stav zásob do jara, zejména před první snůškou, kdyje spotřeba nejvyšší (časté
úhyny právě v této době je možno ještě zachytit a zabránit jim)
• průběh snůškových období a úseků proluk lze sledovat bez rozebírání a rušení
včelstev (správným stanovením termínů medobraní a menším rušením včelstev lze
získat zvýšení výnosu)
• stav zásob v době snůšky umožňuje nejlépe stanovit dobu odběru medu (kontrolou
množství zásob a prostoru v úle lze minimalizovat počty vytáčení)
• možný objem odběru medu vzhledem
k celkovému stavu zásob v úlu (z kontroly množství zásob v úlu lze předem určit
kolik je vhodné vytáčet)
Díky dvěma nebo více váhám
na stanovišti lze provádět:
• srovnávání strmosti nárůstu i celkový objem zásob více úlů navzájem (pro výběr
nejlepších „medařek“, při odběru materiálu pro vlastní pěstování matek)
• výběr nejvhodnějších vlastností včelstev pro šlechtitelské účely (stejně jako
předchozí, ale zejména při chování matek ze všech hledisek)
a 4/2011, nyní proto nejdříve doplníme o stručné poznámky k jejich využití při
včelařských postupech.
Pro včelstvo, osazené na váze, je znám:
• celoroční stav minimálních zásob pro dobrou vitalitu či havarijní nulu
(včelstvo nesmí nikdy strádat)
• bezpečná hmotnost zásob při podzimním krmení (stoupá křivka hmotnosti dle
dávek krmení, okamžitě se objeví stav vyloupení nebo přínos z lupu)
• hmotnost zásob vzniklých pozdní snůškou po zakrmení (bývá nebezpečné při
melecitóze, nutno překontrolovat nebo dodatečně vytočit)
• průběh zimování, plynulý průběh úbytku zásob (i vlivem eventuálních mimořádnos-tí,
jako přítomnost myši nebo jiná narušení, pokud se zjistí, postarat se o nápravu)
• stav zásob do jara, zejména před první snůškou, kdyje spotřeba nejvyšší (časté
úhyny právě v této době je možno ještě zachytit a zabránit jim)
• průběh snůškových období a úseků proluk lze sledovat bez rozebírání a rušení
včelstev (správným stanovením termínů medobraní a menším rušením včelstev lze
získat zvýšení výnosu)
• stav zásob v době snůšky umožňuje nejlépe stanovit dobu odběru medu (kontrolou
množství zásob a prostoru v úle lze minimalizovat počty vytáčení)
• možný objem odběru medu vzhledem
k celkovému stavu zásob v úlu (z kontroly množství zásob v úlu lze předem určit
kolik je vhodné vytáčet)
Díky dvěma nebo více váhám
na stanovišti lze provádět:
• srovnávání strmosti nárůstu i celkový objem zásob více úlů navzájem (pro výběr
nejlepších „medařek“, při odběru materiálu pro vlastní pěstování matek)
• výběr nejvhodnějších vlastností včelstev pro šlechtitelské účely (stejně jako
předchozí, ale zejména při chování matek ze všech hledisek)
• čím více vah na stanovišti, tím objektivněji lze srovnávat ostatní úly
nevážené.
Díky více váhám, umístěným na více stanovištích, lze provádět:
• srovnávání grafů přínosu a aktuálních zásob na celých stanovištích (porovnávat
vývoj podmínek a stav zásob jednotlivých stanovišť, dle toho rozložit
nejvhodnější pořadí stanovišť a termínů pro medobraní)
• víceleté srovnávání grafů a přínosů z celých stanovišť pro posouzení kvality
lokalit (dlouhodobým srovnáváním lze stanoviště dotvářet výsadbou, eventuelně je
kvůli tomu i opustit)
Poznatky, které lze z grafů odvodit, vytváří z registrační váhy moderní, velmi
účinný prostředek pro citlivé a produktivní vedení včelstva s minimem chybných
zásahů.
V průběhu našeho čtyřletého ověřování registračního vážení v létech 2008-2011,
konkrétní grafy z tohoto ověřování jsou k dispozici na www.ulovavaha.cz, jsme
dosáhli velice dobrých medných výnosů a mnohé informace z výše uvedeného soupisu
si kladně potvrdili. Tato dílčí ověření však nelze zatím zaměňovat za celkové
hodnocení efektivnosti registračního vážení v plné šíři, vzhledem k náročnosti a
rozsahu takového úkolu. Proto se pokusíme o vyhodnocení pouze několika momentů,
souvisejících s návratností pořízení registrační úlové váhy.
Náklady na pořízení registrační úlové váhy:
Jak známo, podmínky pro nasazení registrační úlové váhy jsou mezi včelaři velice
rozdílné a mohou se měnit či vyvíjet i v čase. Dobré je proto použít váhu, která
je koncipována jako modulová stavebnice a lze ji proto postupně doplňovat. Začít
lze od nejjednodušší, avšak již plně funkční sestavy, která váží automaticky a
uložená data si můžete načíst při docházce k úlům nebo na dálku kabelem. A
později, dle potřeby a možností, přiřadit i dálkový přenos, anebo rozšiřovat
počty vah na stanovišti
Detail úlové váhy
pro možnost srovnávání. Týto vlastnosti má tuzemská registrační úlová váhu EMMA,
která je navíc cenově výrazně příznivější než srovnatelné zahraniční výrobky.
Jako modelový příklad celkové pořizovací ceny registrační úlové váhy byly
zvoleny 2 stupně sestavy váhy EMMA, kdy každá sestávaje vybavena provážení 1
úlu. Pokud chcete na stanovišti přidat vážení dalšího úlu, náklady se zvýší o 5
tis. Kč na každý takto přidaný úl. Pro zobrazení grafů se předpokládá využití
již existujícího, třeba společného, domácího počítače:
• pro kratší vzdálenosti (docházka, dojezd, nebo kabel do 500m) cca 10 až 11
tis. Kč
• pro delší vzdálenosti (dálkový přenos dat GSM sítí) cca 15 až 17 tis. Kč
Pro srovnání přikládáme ceny i dalších dostupných úlových vah (stav z roku
2011):
• mechanická úlová váha decimální, do 150 kg, bez záznamu, ruční obsluha cca 5
tis. Kč
• mechanická úlová váha decimální, do 200 kg, bez záznamu, ruční obsluha cca 7
tis. Kč
• registrační úlové váhy zahraniční
(dálkový přenos dat GSM sítí)cca 35 až 40 tis. Kč
Přínos a zhodnocení rentability:
Zaměříme-li se pouze na jediný, z grafů získávaný, parametr, a to evidenci vln
snůš-kových a bezsnůškových období a maxima zásob při stagnaci snůšky, lze
jednoznačně stanovovat nejlepší dobu medobraní. Vyloučením dnů „strmého11
přílivu nektaru do úlů, s využitím snůškové mezery, lze poměrně přesně stanovit
vhodné dny vytáčení, aniž musíme úl rozebíráním kontrolovat a tak narušovat
pracovní úsilí včel. Je známo, že vyrušením a větším zásahem do včelstva ve
snůšce přijdeme i o celodenní přínos. Grafy pomohou vyloučit jakoukoliv
nežádoucí manipulaci, která se může za sezónu několikrát opakovat. Z výše
uvedeného byl specifikován „souhrnný přínos ze zamezené ztráty11, a to průměrně
10 kg medu na včelstvo za sezónu. V našich podmínkách byl zjištěn tento souhrnný
přínos i podstatně vyšší, ale tyto jedinečné případy nelze přisoudit pouze
tomuto posuzovanému vlivu.
Na našem stanovišti s 10 úly lze výše zmíněný souhrnný přínos vztáhnout na celé
stanoviště, takže 100 kg medu u „průměrného malovčelaře11 reprezentuje v
dnešních cenách zhruba hodnotu nové registrační úlové váhy bez dálkového
přenosu. Její přímá návratnost, při sledování a využití pouze jediného parametru
z poskytovaných možností, je tedy cca 1 rok!
Při posuzování návratnosti váhy s dálkovým přenosem je nutno zahrnout i úsporu
dopravních nákladů vzniklých z redukce množství kontrol a návštěv stanoviště. I
v této situaci je návratnost investice kratší než 2 roky.
Při ovlivňování většího počtu včelstev (stanoviště dvaceti úlů apod.) nebo
využití registrační úlové váhy u profesionálních včelařů, kdy je třeba
zakalkulovat i hodnotu úspory času, se dá očekávat ekonomický efekt mnohem
vyšší. Protože je doba návratnosti investice krátká a konstrukčně je registrační
úlová váha řešena na dlouhodobé využívání, je zřejmé, že ji lze označit za velmi
efektivní včelařské zařízení.
Z časopisu včelařství Ing. Josef Karásek, Ing. Pavel Karásek
