Přípravků proti varroáze máme více, ale..

Varroáza včel a včelího plodu je stále probírána při většině setkání včelařů. Poslední roky se však někteří chovatelé snaží používat různé jiné způsoby prevence a tlumení této nákazy, než je úředně stanovený a praxí ověřený systém celoročního boje s ní veterinárními léčivými přípravky a technickými prostředky registrovanými Ústavem státní kontroly veterinárních bio-preparátů a léčiv v Brně (USKVBL). Bohužel není neobvyklé, že zejména technické prostředky к aplikaci léčivých přípravků jsou nabízeny a prodávány, přestože nejsou registrovány pro použití v České republice.

V současné době jsou registrovány následující veterinární léčivé přípravky:
25 % gel, 12,5 g účinné látky, reg. č. 99/003/10 - С

500 mg proužek, reg. č. 96/034/16 - С

41 g, proužek do úlu, reg. č. 99/051/09 -C

81 g, proužek do úlu, reg. č. 96/044/14 - С

90 mg, proužek do úlu, reg.č. 96/088/09 - С

240 mg/ml, koncentrát pro přípravu roztoku, к léčebnému ošetření včel, reg.č. 96/089/09 -C

24 mg/ml, roztok к ošetření včelstva fumigací, reg.č. 96/090/09 - С

41 mg/ml, koncentrát pro přípravu roztoku, reg.č. 96/014/17 - С

125 mg/ml, roztok к léčebnému ošetření včel, reg. č. 96/238/94 -C

75 mg/ml + 660 a 5 mg/ml + 44, disperse do úlu, reg. č. EU 2/16/203

15 mg (12,5 g účinné látky), proužky do úlu, reg. č. 96/060/10 - C.

Poznámka:

Tento přehledný seznam byl zpracován podle údajů uveřejněných na webových stránkách ÚSKVBL Brno a může být průběžně aktualizován. Příbalové informace jsou tak obsáhlé, že přesahují rámec tohoto článku.
Kromě těchto již registrovaných veterinárních léčivých přípravků jsou zatím v klinickém hodnocení ještě Gabon Flum 4 mg, proužky do úlu a nově v omezeném rozsahu Vaderis 5 g/l, s účinnou látkou rotenon, roztok к léčebnému ošetření včel formou nátěru víček plodu. Oba přípravky vyvíjí VÚVč v Dole. Jejich objednání a použití je zatím možné pouze v režimu klinického hodnocení.

Léčebné postupy

Z uvedeného přehledu vyplývá, že přípravků je к dispozici poměrně hodně, v podstatě téměř stejných jako jinde ve světě. Nej-větším problémem bude umět si správně vybrat. Součástí použití musí být i kontrola účinnosti zákroků. Je to důležité nejen pro poučení, zda se postupovalo správně, ale také proto, aby se včas podchytily první známky případné rezistence roztočů Var-roa destructor к použité účinné látce.

Pro pochopení široké problematik}' léčení varroázy je vhodné připomenout vývoj tlumení této nákazy u nás. Roztoč se objevil na začátku 80. let minulého století. Byla to nákaza nová, a tak se diagnostika i léčení se vyvíjely postupně. Rychlost šíření ze zahraničí se zpomalila vytvořením dvou ochranných pásem při státních hranicích. První ohniska byla zjištěna po vyšetření vzorků zimní měli přebíráním. Taktic, shodný přípravek s dnešním Yaridolem 125 mg, jsme měli к dispozici až později. Poté se začalo systematicky ošetřovat a úspěšnost zásahu se kontrolovala z měli v únoru. Vyšší počet zjištěných roztočů v průměru na včelstvo než 3 byl podnětem к provedení jarního nátěru viček plodu přípravkem Ml s bezprostředně následující fumigací Varidolem. Pro ty. kteří tato dávnější období nepamatují, podotýkám, že zákroky se povinně prováděly komisi-onálně. A vzájemná kontrola : přátelská pomoc byly užitečné.

Hlavním průkopníkem léčebných postupů byl ing. Vladimír Veselý, tehdejší ředitel VÚVč v Dole. On s prozíravostí jemu vlastní nepřipustil, aby spolehlivě
účinná látka amitraz, obsažená ve Va-ridolu, se stala součástí některého z našich dlouhodobě působících přípravků v úlech, protože zkušenosti z Maďarska, Itálie a Portugalska ukázaly, že roztoči si velmi rychle na amitraz zvykají. Proto byly vyvinuty Gabony s jinými účinnými látkami. A podle předpokladů, nyní už jejich účinnost klesá. Naopak, Varidol je stále stejně účinný, což nám závidí včelaři z jiných zemí, kde na amitraz už jsou jejich populace roztočů zjevně rezistentní. Tam však používali přípravky s amitrazem často nejen v přísně časově určených obdobích, ale hlavně v dlouhodobě působících přípravcích. Z praxe i u nás se potvrdilo, že Gabonové proužky, podle návodu vložené do úlů na 4 nebo 6 týdnů koncem července nebo počátkem srpna se nacházely na některých stanovištích mezi plásty ještě v dubnu následujícího roku. Pochopitelně byly někdy i zastavěné do voskového díla, tedy s minimální plochou ke kontaktu se včelami a tudíž i s nedostatečným zhoubným účinkem na roztoče, ale umožňující vznik rezistence.

Apitraz a Gabon

Důsledkem naší větší otevřenosti světu je i současná registrace přípravku Apitraz pro použití v České republice. Jedná se o přípravek španělské produkce, s obsahem 500 mg amitrazu vjednom proužku, podle příbalové informace by se do většiny včelstev vkládaly proužky dva, tedy 1 gram. Tím by se mnohonásobně zvýšilo množství této látky aplikované vjednom roce do prostředí úlu, než jsme byli dosud zvyklí. Pro srovnání je na místě uvést, že při fumigací použité 2 kapky Varidolu obsahují pouze 6 mg amitrazu, který se uvolní do prostoru úlu a po krátké době je včelám umožněno je odvětrat.

V Gabonu PF je účinnou látkou tau-fluvalinat, proužek ho obsahuje 90 mg, takže celková dávka je při dvou proužcích 180 mg. Gabon Flum v klinickém hodnocení obsahuje pouze 4 mg flumethrinu, tedy při dvou proužcích vložených do včelstva se jedná celkem o dávku 8 mg, dostatečně účinnou, ale nezatěžující nadměrně prostředí úlu.

Včelaři často přemýšlí o vhodnosti jednotlivých léčivých přípravků. Srovnávají nejen jejich účinnost, ale i formu podávání a také případná možná rizika poškození populace včel. Včely bez roztočů, ale s kratší životností pro poškození při léčení, by nepřežily v dostatečné síle zimní období. V našich klimatických podmínkách není možné nekriticky přejímat všechno, co se uplatňuje jinde. Také jsme zvyklí dbát na zdravotní nezávadnost včelích produktů. Skutečnost, že dosud nebyla u nás prokázána nadlimitní rezidua látek, používaných к tlumení varroázy, je důkazem, že jsme dlouhou řadu let postupovali uvážlivě.

Přírodní látky

Samostatný delší výklad si zasluhují i přípravky na bázi „přírodních látek“, nejčastěji s obsahem thymolu, kyseliny mravenčí nebo šťavelové, přípravek Varromed obsahuje obě. Jejich účinnost bývá někdy nižší, než se předpokládá. Odvozuje se od více činitelů, třeba od venkovních teplot, vlhkosti vzduchu, konstrukce úlu a početnosti včelí populace v něm. Obecně lze konstatovat, že práce s těmito přípravky vyžaduje více uvážlivosti, vědomostí, přesnosti a často závisí i na reakci, kterou ve včelstvu vyvolají. Konkrétně kyselina šťavelová je zjevně pro včely značně toxická a přípravky s jejím obsahem vyžadují od chovatelů velkou obezřetnost.

Na závěr podotýkám, že nejsem nepřítelem nových postupů a poznatků. Ale považuji za svoji povinnost upozornit včelař-skou veřejnost na možná dvě rizika, která mě napadla bezprostředně po zjištění, že je už registrován přípravek s velmi vysokým obsahem amitrazu a ještě к dlouhodobému vkládání do úlu. Obávám se, že by se při jeho používání v našich chovech včel brzy vytvořila rezistence roztočů na zmíněnou účinnou látku a došlo by i ke ztrátě dostatečné účinnosti při používání Varidolu к fumigaci. Mnoho náhrad za něj nemáme.

Z časopisu včelařství.
MVDr. Jan Krabec, předseda Komise pro zdraví včel