O životě včel

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/v3.jpgDíky včelaření jsou včely jediným hmyzem, který produkuje potravu pro člověka. Včelstvo má propracovaný systém se stanovenou dělbou práce, takže včely stejného stáří pracují vždy na jednom úkolu pro včelstvo.

 

 

Víte že:

Včela matka

Včela matka žije 3-5 let. V období snůšky pokládá včela matka až 2 000 vajíček denně. Jedenkrát za život uskuteční včela matka tzv. snubní let s trubci. Během tohoto letu se spojí až s 10 trubci. Včelí matka si potom uchová sperma trubců na celý svůj život a čerpá z této zásoby. Průměrné váze matky odpovídá váha přibližně 1500 vajíček. Roční výkon kladoucí matky se odhaduje na 150 000 až 200 000 vajíček. Nemá orgány ke sběru medu ani hltanové žlázy, musí být krmena včelami.

 

Včely dělnice

Včely dělnice obstarávají všechny práce v úlu. Včely dělnice, které se líhnou na jaře, žijí cca 6 týdnů. Dělnice které se líhnou po letním slunovratu, se dožívají až 9 měsíců. Tři týdny stráví včela v úlu a tři týdny sbíráním nektaru a pylu. V přírodě sbírají vodu, pyl, nektar a medovici. Sladké šťávy konzervují ve formě medu a pyl ve formě plástového pylu, jehož konzervace je velmi podobná způsobu konzervace hlávkového zelí. Z pastvy v době snůšky přináší najednou 40 mg nektaru nebo medovice, případně 15 mg pylu v pylových rouskách na zadních končetinách. Pokud není ve včelstvu matka, může dělnice klást neoplozená vajíčka, říká se jí trubčice.

 

Trubec

Trubec je včelí samec, rodící se partenogeneticky z neoplozených vajíček. Trubec nemá žihadlo. Ve včelstvu žije podle síly včelstva 500 až 2000 trubců. Jedinou úlohou trubce je oplození matky. Trubci oplodňují matky za letu na shromaždišti trubců ve výšce 10 až 30 m. Matka se páří průměrně s 8 až 10 trubci v jednom až třech výletech. Po oplození matky padá trubec mrtev na zem. V úlu žijí trubci nečinně, jsou živeni včelami.

 

Zajímavé včelí statistiky

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/v4.jpgVčely létají průměrnou rychlostí okolo 21-24 km/h a mávají přitom křídly rychlostí 180 mávnutí za vteřinu. Bzučení způsobuje tedy rychlé mávání křídel až 11 400 krát za minutu. Jedna včela nasbírá za život suroviny pro cca 9 gramů medu. Včely z jednoho v úlu navštíví denně přes 225 000 květin. Včely nikdy nespí.
Průměrná teplota v úle je 34°C. Včely spotřebují asi 3,5 kg medu k výrobě 0,5 kg včelího vosku. Ročně spotřebuje včelstvo až 100 kg medu pro svoje potřeby. Včelstvo dokáže shromažďovat nektar a pyl ze zdrojů z okruhu většího než cca než 5 km. Včela nevidí červené světlo a červenou barvu vnímá jako černou, vnímá však ultrafialové paprsky a polarizované světlo. Dělnice váží okolo 100 mg, tzn. 10 000 včel váží cca 1 kg.

Včelstvo komunikuje pomocí feromonů.
pohlavní  feromon - mateří látka láká říjné trubce, působí na potlačení rozvoje vaječníků dělnic
poplašný feromon - vyvolává útočnost
značkovací feromon - značkování česna aby nebloudily, značkování nalezeného zdroje snůšky
shromažďovací feromon - feromon matky vytváří soudržnost a chod včelstva
povrchový feromon - vonné látky po poznávání sounáležitosti
plodu feromon - stimulace přínosu pylu a nektaru do úlu

Dělba práce ve včelstvu řízena:
čistička - v prvých 3 dnech života čistí buňky
krmička - 4. až 6. den krmí 4denní a starší plod medem, pylem a vodou
kojička - 7. až 12. den krmí nejmladší plod a matku krmnou kašičkou
stavitelka - 13. až 17. den zpracovává výměšek voskotvorných žláz a staví plásty
strážkyně - 18. až 20. den chrání česno a orientačně se zalétává
létavka - od 21. dne nosí do úlu vodu, pyl, nektar a medovici

v době intenzivní činnosti žije 6 až 8 týdnů,
na podzim zůstává bez činnosti a přežívá 8 až 9 měsíců

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/v5.jpgVčela létavka navštíví 800 květů za hodinu, z jednoho letu při silné snůšce přinese asi 40 mg sladiny, na 1 gram medu musí navštívit 7 000 květů, životní dílo 1 včely je půl čajové lžičky medu, na 1 kg medu uletí včely 280 000 km, tj. 7× kolem rovníku, zahuštění sladiny na med trvá přibližně 108 hodin, tj. 4 a půl dne, na vzdálenost 2 km a zpět spotřebuje během letu 1,6 mg sladiny, po návštěvě květů přenáší na těle 2 až 2,5 miliónu pylových zrn, za letu stírá z chloupků pyl, vytváří rousky a ukládá je do košíčků na zadních nohou, k vytvoření páru pylových rousků musí navštívit asi 80 květů, silné včelstvo může donést za den až 1 kg pylu, do 1 buňky ukládá 0,3 g pylu, což postačí k výživě plodu 2 včel, v buňce hlavou udusává pyl, pokryje medem aby mléčně zkvasil a byl stravitelný, vosková šupinka, vytvořená na voskotvorném zrcadélku, váží 0,3 až 1,2 mg, na 1 kg vosku je zapotřebí 1 až 3,5 miliónu voskových šupinek, včelstvo spotřebuje za rok 24 až 36 kg zpracovaného pylu, včelstvo musí donést do úlu ročně okolo 150 litrů vody, vyzimované včelstvo by mělo mít 15 000 včel, na vrcholu činnosti až 50 000 včel, na 1 dm2 plástu je oboustranně 800 buněk, včelstvo je bodavé, chystá-li se matka ke snubnímu letu, vítr, bouřka, mlha, chlad snižují pracovní energii a včelstvo je bodavé, mřížkou o šířce otvoru 4,2 mm matka ani trubci neprojdou, po opylení přestanou květy ronit nektar a ztrácejí vůni, ve 3,5 dm2 oboustranně zavíčkovaných zásob je cca 1 kg medu, vosk taje při teplotě 63 °C, jeden květ jabloně obsahuje okolo 100 000 pylových zrn, jedna jehněda lísky okolo 6 000 000 pylových zrn, ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin, jako asi z 0,5 kg masa nebo 7 vajec

Matka se nepáří za chladného nebo deštivého počasí. Počátek kladení je poměrně variabilní, tedy 5-17 dní po páření.
Délka života letní i zimní generace dělnic je závislá na množství vykonané práce. Dojde-li matce zásoba spermatu v semenném váčku, začne klást pouze neoplozená vajíčka, to vede včelstvo k zániku. Včely to však umí "vycítit" a většinou si včas vychovají novou matku. Matka se během snubních proletů postupně páří s 6-10 trubci. Jejich sperma si uchovává v semenném váčku po celý život, jakmile se rozklade, již se nepáří. Ročně naklade matka cca 200.000 vajíček. Trubec, kterému se podaří spářit s matkou, ihned umírá. Přijde-li včelstvo o všechny létavky, část úlových včel se rychle přeorientuje na tuto činnost bez ohledu na věk. Letní včely se rychle upracují k smrti. Zimní včely se rodí z vajíček nakladených v srpnu a později. Matka klade méně, každou larvu krmí více krmiček.

Jak včely komunikují?

 

Včelí matky vylučují chemickou látku - feromon, obsahující kyselinu 9-oxo trans-decenovou a 9-hydroxy-decenovou. Této látce včelaři říkají „mateří látka“. Matky ji v pevném skupenství předávají pomocí mladušek všem dělnicím v úle, čímž dělnicím jejich zakrnělé pohlavní orgány neduří a jsou i nadále blokovány. Dělnice jsou po užití této látky jaksi klidnější, soudržnější a pracovitější. Naopak nedostává-li se jim jí, pak dokonce mohou samy klást, avšak pouze neoplozená vajíčka.

Jak včely vidí?

 

Vidění včel je schopnost ne zcela probádaná, ale alespoň nějaké informace máme, byť exaktně dokázané. Včela má očí celkem pět. První dvě jsou tzv. složené oči a další tři očka jsou jednoduchá, vložená mezi ta složená. Složené oči jsou zaostřené na nekonečno a například složené oči trubců se skládají až z 9 tisíc oček. Ostatní tři jednoduchá očka jsou zaostřena pouze na krátkou vzdálenost. Místo řas mají včelky mezi očky složených očí jemné chloupky. Vidí přitom barevně jako člověk, avšak společnou mají pouze šíři spektra barevného vidění, v oblasti vln krátkých, tzv. ultrafialových.

Jak se včely orientují?

 

Orientace včely je závislá na slunci. Za dlouhá staletí si proto vypracovala i svůj systém, který však bez slunce absolutně selhává. Jde o to, že včela dokáže registrovat úhel dopadu polarizovaných rovnoběžných paprsků na své složené oči. Chce-li tedy letět rovně, letí stále tak, aby na její složené oči dopadající paprsky byly pořád pod stejným úhlem.

 

Opylování

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/v11.jpgVčely sbírají pyl a nektar z právě kvetoucích rostlin. Ten květinám slouží v podstatě jako lákadlo pro opylovače všeho druhu, z nichž jsou včely těmi nejpočetnějšími, nejuniversálnějšími, nejpřizpůsobivějšími a tím pádem i nejužitečnějšími. Dobrá produktivita a kvalita plodů je u většiny hmyzosnubných rostlin závislá zejména na včelách, protože konstrukce jejich těla je pro vniknutí do květu a jeho opylení jedinečná. Také technika včely je při opylování je jedinečná. Například jeden druh včely -  čalounice mateřídoušková, je jedinečný pro dobré opylení vojtěšky. V Čechách převažující druh včely, včela medonosná, kraňská, dokáže vojtěšku opylit pouze z 1-2 %. Systém blizny a pestíku této rostliny je totiž utvořen do takového „vystřelovacího“ mechanismu, který, jakmile se včela do květu snaží dostat, se uvolní a včela o něj dostane prudkou ránu o síle 10 krát větší než je její váha. Čalounice mateřídoušková si však na tento systém vypracovala výbornou techniku, díky kterému se jí daří květ otevřít a vojtěšku opylit.

You have no rights to post comments