Červenec - měsíc plného léta
Červenec je pro včelaře poslední poměrně značně fyzicky náročný měsíc. Naproti tomu včelstva se pomalu začínají připravovat na zimu. Po letním slunovratu se velmi zvolna začíná snižovat plodování včel. V přírodě už není tolik zdrojů včelí pastvy. Poslední snůška bývá ze slunečnice či svazenky a z některých cizokrajných stromů...
Příroda
Červenec je nejteplejším měsícem celého roku, jehož počátek je na mnoha místech
České republiky ovlivněn doznívajícím Medardem, každoročními dešti a bouřkami,
které se vyhýbají pouze několika málo oblastem. Až 40 % ročních srážek spadne
právě na přelomu června a července. Bez deště je díky srážkovém stínu Krušných
hor například Mostecko, méně srážek mají též střední a jižní Morava. V nížinách
končí významnější snůškové poměry v polovině měsíce, ve vyšších polohách mohou
přetrvávat až do konce července. Poslední větší zdroje nektaru a pylu poskytnou
lípy, svazenka, hořčice, jetel a slunečnice. Nektar lip, zejména lípy stříbřité,
obsahuje pro včely nestravitelný cukr manózu, která může vést až к jejich smrti.
Pokud panovaly příhodné podmínky pro rozvoj producentů medovice (mery, mšice a
červci), přináší včely velké množství této drahocenné látky a přeměňují ji v
úlech na vyhledávaný me-dovicový med. Nepříjemnou se může stát snůška z
jehličnanů, zejména pak z modřínu, který obsahuje vysoký podíl melecitó-zy.
Tento trisacharid v plástech již během několika dnů krystalizuje a ztvrdne na
tzv. cementový med. Ten musí včelař z úlu odstranit, protože včely na něm
nedokáží přezimovat a zahynuly by.
Včelstvo
Podle včelařského členění patří červenec do tzv. plného léta, což znamená, že po
letním slunovratu (21.-22. června) začíná matka zvolna omezovat plodování a
včelstvo se pomalu připravuje na zimu. Je důležité, aby bylo v úlu stále
dostatek zásob a matka nepřestala plodovat úplně. Líhnoucí se mla-dušky
nahrazují včely staré a upracované a hlavně se koncem měsíce objevují první
dlouhověké včely. Tato zimní generace včel potřebuje pro zdárný vývoj dostatek
kvalitních zásob pylu. Ve společenstvu převládá shromažďovací pud, a čím více je
létavek, tím efektivněji dokáže včelstvo využít pozdních snůšek. Rojová nálada
mizí, a proto též končí odchov trubců. Výjimkou mohou být včelstva provádějící
tichou výměnu. Pomalu vyhasíná i stavební pud a naopak velmi roste agresivita a
slídění. Pouze silná včelstva jsou schopná ubránit své zásoby a často se sama
stávají těmi, která loupí. Během loupeží mohou včely přinést do úlů mnoho
roztočů Varroa destructor.
Práce včelaře
Červenec je posledním měsícem, který je pro včelaře fyzicky značně náročný. Na
začátku měsíce ještě lze vytvořit pozdní oddělky. Můžeme také kočovat za medo-vicovou
snůškou, která je sice nejistá, ale
pokud nastane, odměnou je nám lahodný medovicový med, o který je mezi konzumenty
značný zájem. V případě melecitó-zy (tzv. cementový med) je obranou včasné
vytočení. Pokud jej nestihneme, můžeme plásty odvíčkovat, namočit do vody a
nástavek s cementovým medem podstavit pod plodiště. Včely tento med znovu
zpracují a trisacharid melecitózu rozštěpí na jednodušší cukry glukózu a
fruktózu. Jakmile znovu projde trávicím ústrojím včely a je uložen do buněk, lze
jej vytočit. V tomto měsíci mějme na paměti, že neopatrnou prací ve včelstvech
můžeme podnítit slídivost a loupež. Po poslední snůšce se s kočovným vozem
vracíme na chráněné zimní stanoviště. Po medobraní provedeme závěrečnou kontrolu
plodiště, ze kterého odebereme trubčí, nedostavěné, případně poškozené plásty.
Jinak do plodiště nezasahujeme, včely samy dobře ví, jak si ho na zimu
uspořádat. Velice důležitý je monitoring roztoče Varroa destructor a včasné
přeléčení včelstva, abychom ochránili zimní generaci včel.
Oddělky
Na počátku července ještě můžeme chovat matky a tvořit oddělky, nicméně osobně
preferuji časnější období. Na oddělek doporučuji v tuto dobu alespoň pět
plodových plástů, nejlépe s vybíhajícími včelami, ke kterým přisypeme dostatečné
množství ometených včel. Mladou matku přidáme v klícce, případně zužitkujeme
zralý ma-tečník. Krmení cukerným roztokem může být v tomto období slídění
nebezpečné, proto oddělek vybavíme dvěma zásobními a jedním pylovým plástem ze
silných včel-stev. Cukerný roztok dostane oddělek až s ostatními včelstvy po
medobraní.
Medobraní
Pokud skončí snůška, což můžeme zjistit též díky úlové váze,
která stagnuje, nebo dokonce mírně klesá, přichází dlouho očekávané medobraní. V
mé nadmořské výšce 625 m n. m. vytáčím med později, to je na přelomu července a
srpna. Den předem celou medárnu uklidím, umyji medo-met, nádoby na med a všechny
používané pomůcky. Na včelnici jdu brzy ráno, kdy včely ještě nelétají,
neobtěžují a nehrozí loupeže. V mém případě odděluje dva plo-dištní nástavky
mateří mřížka, nad kterou jsou dva medníkové nástavky. Používáme-li výkluzy,
vložíme je den před medobraním místo mateří mřížky a druhý den najdeme díky nim
většinu medníkových rámků bez včel. Výkluzy navodí u včel v medníku pocit
osiřelosti, a proto se stáhnou dolů do plodi-ště za matkou, pohybu zpět do
medníku je výkluzem zabráněno. Poté můžeme odebírat celé nástavky. Jestliže
nepoužíváme výkluzy, musímejednotlivé medníkové plásty zbavit včel. V případě
dvou medníků nad sebou je vhodné včely ometat zvlášť do nádoby a teprve po
odebrání všech medných plástů je můžeme vysypat zpět do úlu, protože jinak
budeme ometené včely z horního medníku znovu ometat i z toho spodního. Včely
ometáme ručně smetáčkem nebo husí letkou, u většího množství včelstev nám práci
značně ulehčí elektrický ome-tač. U nízkých nástavkových systémů můžeme včely
též vyfukovat а к tomu včelaři úspěšně využívají vyfukovač listí. Plásty zbavené
včel vkládáme do prázdného nástavku, který přikrýváme plachetkou, aby na ně
nesedaly kolem létající včely. Takto ometené plásty jsou prohřáté včelami a
unikajícím teplem z plodiště, a pokud je hned odvíčkováváme a vkládáme do
medometu, med z nich krásně vytočíme. Při použití výkluzů jsou plásty vychladlé
a je vhodné mít vytopenou medárnu, protože jen prohřáté plásty na 30-35°C lze
dobře
vytočit. К odvíčkování používám nerezový odvíčkovací tác a klasickou vidličku,
lze použít i vidličku elektrickou nebo odvíčkovací nůž. Ve velkoprovozech jsou
běžné odvíčkovací linky.
Ihned po vytočení medu bychom měli začít krmit, protože díky nedostatku zásob
mohou včelstva zahynout, obzvlášť pokud včelař odebere medné zásoby i z
plodiště. Čím větší a silnější včelstvo, tím rychlejší zánik mu hrozí, protože
takové včelstvo spotřebuje i 0,5 kg zásob denně. Osobně zastávám názor, co je v
plodišti, je pouze včel, a proto z něj med neodebírám.
Sběr propolisu
Síťovina nebo mřížka na sběr propolisu je к dostání v každém obchodě se
včelařskými potřebami a její použití je velmi jednoduché a praktické. Vložíme ji
místo strůpko-vé fólie na horní rámky těsně pod víko úlu. Důležité je zabezpečit
cirkulaci vzduchu úlem, proto víko položíme tak, aby netěsnilo. Takový průvan
včelám vadí a snaží se jej eliminovat tím, že síťovinu rychle zatmělí propolisem.
Síťovina se poté sroluje, vloží do mrazničky a zmrzlý, křehký propolis lze
jednoduše vydrolit. Oškrabávání propolisu z rámků nebo stěn úlu nedoporučuji, ne
snad kvůli vyššímu množství třísek, ale především proto, že nevíme, jakého je
stáří a zda neprošel loňskou léčbou proti varroáze.
Léčení
V tomto měsíci je velmi důležité léčení, protože musíme ochránit zimní generaci
včel před roztočem Varroa destructor. Pouze včely, které nebyly parazitovány
roztočem, mají šanci úspěšně přezimovat, vychovat novou generaci včel a přinést
první snůšky nektaru a pylu. Máme-li za sebou vytáčení již v první polovině
července, je vhodné aplikovat odparnou desku s kyselinou mravenčí - Formidol.
Desku můžeme vložit do podmětu (s otvory regulačního obalu směřujícími nahoru)
nebo nad plodiště (otvory regulačního obalu poté musí směřovat dolů к plodu).
Vzhledem к tomu, že páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch a mají tendenci
klesat dolů, je vhodnější aplikovat odparné desky nad plod. Formidol vkládáme
pouze při teplotách kolem 25 °С a méně, protože za vyšších teplot se kyselina
odpařuje příliš rychle a zbytečně tak poškozujeme velké množství plodu, v
nejhorším případě i matky. Pokud vytáčíme později (tak je tomu u mě) můžeme
vložit rovnou pásky Gabonu. Ekologičtí včelaři mohou použít Thymovar a Apiguard
na bázi thymolu.
Mgr. Marian Solčanský, učitel včelařství